Víno v italské kuchyni

Jak se dělí vína / kategorizace

Kategorizace vín / apelace

Laik a leckdy i odborník se může v záplavě italských vín lehce ztratit. Určitým vodítkem při výběru toho správného vína je proto jeho kategorizace tak, jak ji ukládá italský vinný zákon. Tento čtyřstupňový model si lze představit jako pyramidu. Její nejširší základnu tvoří vína označená jako VDT (Vino da Tavola). Vino da Tavola v italštině doslova znamená stolní víno, takže tato kategorie zahrnuje běžná levná stolní vína bez označení původu, či vína z odrůd jinak neklasifikovaných.

Druhým stupněm zužující se pyramidy je IGT (Indicazione Geografica Tipica), kam patří regionální vína vyšší kvality, navíc s kontrolovaným původem. Další kategorií je DOC (Denominazione di Origine Controllata), která je srovnatelná s francouzským AOC, se řadí vína s kontrolovaným původem, hektarovým výnosem, dobou zrání, technologiemi zpracování a určitou kvalitou. V této kategorii je na 500 vín a lze mezi nimi najít i opravdové skvosty.

Kategorizace vin

Na nejvyšším stupni pomyslné pyramidy se vyhřívá kategorie DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita). Tento symbol od roku 1980 označuje nejvyšší stupeň kvality u špičkových vín DOC v Itálii. Do této nejluxusnější kategorie spadá v současnosti na 34 vín. Nejproduktivnější je Toskánsko s šesti zástupci a Piemont s devíti. Výrobci a producenti podléhají přísné kontrole ze strany ministerstva zemědělství, přičemž musejí procházet přísnými kontrolami původu révy, hektarových výnosů, nadmořské výšky či technologického zpracování.

Dělení vín dle obsahu cukru

Odborníci nejvíce doporučují dělením vín dle výše zmíněných apelací. Italská vína se však liší také obsahem cukru: Asciutto znamená velmi suché, Secco suché, Semi-secco polosuché, Abbocato mírně sladké, Amabile sladké, Dolce velmi sladké a Amaro hořké. Můžeme se také setkat s označením Frizzante, což znamená perlivé víno, Frizzantino mírně perlivé víno a Spumante šumivé. Nejzákladnější dělení vín je na tichá, šumivá a dezertní a pravděpodobně nejznámější dělení je na bílá, červená a růžová vína.

Dělení dle typu vinařství

V Itálii se vína rozlišují kromě obsahu cukru ještě na základě toho, z kterého vinařství pochází. Vinařství jsou zde klasická a moderní. Ta klasická se nachází ve vyhlášených oblastech (Piemonte, Toskánsko, Alto Adige, Benátsko), kde se vína vyrábí po mnoho generací. Například pro Toskánsko jsou typické středověké hrady vystavěné na kopci uprostřed vinohradů, v Piemontu najdeme spíše impozantní vily a menší vinohrady. Tyto rozdíly mají kořeny ve středověku. V Toskánsku totiž dědické právo připadalo nejstaršímu synovi, v Piemontu se zase dědilo rovným dílem, takže i malá políčka se musela rozkouskovat. Právě v těchto regionech je dnes půda více méně rozprodaná a je téměř nemožné získat zde byť jen kousek svého vinohradu. Vinaři se proto zaměřili na oblasti, které jsou sice méně známé, ale víno se zde po staletí pěstovalo. Vznikla tak tzv. moderní vinařství, která se věnují autoktonním odrůdám, produkují vína vysoce kvalitní, nečekaných vůní a chutí. (První zmínky o vinné révě pochází například z regionu Basilicata, do kterého révu přivezli Řekové - viz. Vinná réva v Itálii ). Mezi nejoblíbenější v současné době patří sicilské víno Nero d´Avola, Aglianico či Fiano z Kampánie či Vermentino ze Sardinie.

Vyrobeno ve spolupráci s Jiřím Jelínkem a společností Wine Food Market

Jméno:
Heslo: